|
Zahoření kabelů: nové řešení známého problému
Je všeobecně známo, že u vysoce kvalitních audio a video kabelů se během jejich používání v hi-fi systémech či systémech domácího kina postupně zvyšuje přenosová kvalita. U nově zakoupeného kabelu je výsledný zvuk méně otevřený a také lze zaznamenat zřetelný úbytek basů. Oproti tomu kabel, který už je déle v provozu, tzn. "zahořený" produkuje zvuk více otevřený, rozšířený, trojrozměrný, více přirozený a méně sterilní. Bohužel, většina vysoce kvalitních kabelů je schopna takovýto zvuk produkovat řádově až po několika měsících provozu. Přehráváním hudby v širokém pásmu frekvencí se postupně zlepšuje kvalita jak samotných reproduktorů, tak i propojovacích kabelů. Technicky ovšem není možno dosáhnout optimálního výkonu kabelu pouhým přehráváním samotné hudby. Proč? Odpověď je docela jednoduchá. Běžná hudba obsahuje velice malou hodnotu vysokofrekvenční energie, a tedy tím pádem malou schopnost vylepšit přenosovou kvalitu kabelu. Výzkumy ukázaly, že hudební nástroje produkují signálovou energii okolo 20 kHz, přestože jejich zvuková energie je okolo 40 kHz. To je způsobeno tím, že většina snímacích a nahrávacích mikrofonů není schopna pojmout a přenést na záznam zvukovou energii větší než právě 20 kHz. Kromě toho, i ty nejlepší zahořovací CD disky jsou omezeny frekvenčním rozsahem samotného CD přehrávače. Běžný CD přehrávač má vzorkovací frekvenci do 44,1 kHz (dle knihy standardů "Red Book"). Teorie digitálního zvuku (dle Nyquista) doporučuje maximální přehrávací frekvenci 22,05 kHz - přehrávací frekvence činí vždy přesnou polovinu vzorkovací frekvence. Ve skutečnosti je tedy oněch 20 kHz maximální možná hodnota pro
přehrávání hudby. Tedy, jakmile bychom poslouchali hudbu či přehrávali speciálně vytvořené zahořovací signály vlastnosti kabelu se budou měnit postupně a velmi dlouho. Také účinnost těchto metod je technicky limitována. Kabely tedy tímto způsobem nikdy nepředstaví
skutečný potenciál, který v sobě skrývají. Z toho důvodu je nutné hledat jinou metodu k dosažení nejlepších výsledků. K jejich dosažení vedou dvě cesty: zahoření v čase nebo zahoření vysokým výkonem. Kterou cestu si zvolit? Dlouhotrvající a postupné zahořování trvající několik měsíců a nebo efektivní zahoření pouze za jeden den?Graf níže znázorňuje běžnou hudební frekvenci (modrá křivka) v porovnání s algoritmy generovanými přístrojem Proburn.
ZAHOŘENÍ KABELU....je rozhodujícím faktorem nejen pro koncentraci samotného jádra vodiče, ale také jeho dielektrika. V ideálním případě by se zahořením kabelu měly elektrony rozprostřít po celém jeho průřezu - tohoto jevu ovšem nikdy nelze dosáhnout pouhým přehráváním hudby v audio systému. Zahořovací akcelerátor Proburn firmy Blue Horizon nejen rapidně zkracuje dobu zahoření jakéhokoliv kabelu, ale zároveň vylepší jeho přenosovou kvalitu tak, jak by to přehrávaná hudba nikdy nedokázala. Akcelerátor Proburn je víc než jen pouhým zdrojem testujících syntetických tónů - použitím speciálně vyvinuté technologie přístroj generuje sekvence ultra nízkých frekvencí, které pronikají hluboko do jádra vodiče, a dále sady ultra vysokých frekvencí, které pronikají do vodiče i dielektrika. Při použití konvenčních metod je velice obtížné provést úspěšně zahoření dielektrika vodiče, přestože je právě tato fáze klíčová k dosažení optimální přenosové kvality. Použitím přesně řízených úrovní energie a frekvencí jsou elektrony přinuceny proniknout do celé plochy dielektrika. Představme si vysokofrekvenční vlnu silné energie, která se spirálově obtáčí kolem vodiče, prochází až do dielektrika, a strhává sebou všechny volné elektrony a záporné náboje, bránící čistému průchodu signálu. Díky této technologii generování syntetických hudebních ultranízkých a ultra-vysokých frekvencí je kabel plně připraven a zahořen během 24 - 48 hodin. To znamená, že jádro vodiče je zcela nasyceno a také styčná plocha mezi povrchem vodiče a
dielektrikem je plně připravena pro přenos signálu. Tato patentovaná technologie připravuje kabely pro použití v audio a video systémech způsobem, který nelze nikdy nahradit