|
Geneva Sound Lab systém XL je silný a výkonný stereofonní systém, navržený jako samostatně stojící jednotka, která obsahuje vše potřebné, v jednom rigidním kabinetu. Disponuje výkonem 6x 100W, což naznačuje, že samotná konstrukce bude výrazně složitější, nežli samotný XL design. V útrobách pracují výkonné koncové stupně třídy D, navržené společností D2Audio, které ve spolupráci s DSP procesory firmy EmbracingSound vytvářejí dokonalý zvukový zážitek, s neskutečně plastickou, detailní a dynamickou reprodukcí. Samotný systém, je kromě podpory výrobků Apple, schopen reprodukovat disky formátu CD a CD MP3 a zároveň nabízí rádiový přijímač s šesti předvolbami. Klasickou záležitostí je možnost regulace basů, výšek atd…Externí vstup RCA posouvá využití ještě dále, směrem k připojení prakticky libovolného zařízení (TV, herní konzole, gramofon s vestavěným RIAA předzesilovačem apod.) Zvuková performance byla navržena tak, aby systém směle ozvučil velmi kvalitním zvukem i větší poslechové prostory a přitom neztrácel nic z autorit kvalitních, velkých systémů domácí zábavy s klasickou, vícepřístrojovou koncepcí.
Geneva Sound Lab systém XL - technická specifikace
Navrženo společností Geneva Sound Lab Švýcarsko
Provedení: piano lak bílý, černý, červený
Sound: reproduktorový systém: 2 x 1" výškový reproduktor, 2 x 5 1/4" středový a 2 x 8" subwoofer výkonový zesilovač: třída D s výkonem 600W (6 x 100W)
Audio: iPod Univerzální dokovací vstup podporované modely: iPod video, iPod nano, iPod s barevným LCD displayem, iPod photo, 4G iPod, iPod mini a 3G iPod, i-Phone 2G a 3G CD-přehrávač: slot-in mechanika Podporované formáty: CD-Audio, CD-ROM a CD-RW (MP3), podporovaný rozměr CD: 12 cm FM rádio: digitální tuner s 6 předvolbami Externí audio vstupy: MP3-přehrávač: vstup 3.5 mm pro iPod Shuffle® a ostatní MP3-přehrávače Linkový vstup: RCA pro externí zařízení, jako jsou PC, DVD, herní konzole a TV
Napájení: 240V AC, 50Hz to 60Hz spotřeba: 325W, stand-by 0.8W
Rozměry a hmotnost: V x Š x H: 55.0 cm x 61.3 cm x 37 cm hmotnost: 38 kg
Dodávané příslušenství: dálkový ovladač iPod adaptéry: set 7 kusů pro různé iPod modely kabelový adaptér pro MP3-přehrávače: 3.5 mm oboustranný linkový vstup: RCA, 3.5 mm napájecí šňůra externí FM anténa
TEST Otestovali jsme nejdražší, NEJVĚTŠÍ a nejtěžší reproduktor k iPodu - Zaplatíte za něj stejně jako za lehce ojetý automobil. Velikostí připomíná menší ledničku a z obýváku vám hravě vytvoří hlučný rockový klub. Sound systém Geneva XL má zabudovaný FM tuner, přehrávač hudebních CD a zahraje hudbu z iPodu i jakéhokoliv jiného připojeného zvukového zdroje. Do iPodu se mnoha lidem přesunula veškerá hudební sbírka, mají ji pečlivě setříděnou, doplněnou obrázky bookletů v coverflow, a tak není divu, že hledají způsoby, jak přehrávač využít i jako domácí hudební systém. Otestovali jsme nejdražší, největší, nejtěžší a pravděpodobně i nejhlasitější reproduktor stvořený pro poslech iPodu. Geneva Sound Lab XL. Na muří nožce či čtyřech špuntech Již z úvodního obrázku je patrné, že model XL není žádný drobeček. Bytelná kvádrová skříň s oblými hranami váží 38 kilogramů. Čelní strana je kryta kovovou mřížkou s jedním kruhovým prolisem, díky čemuž na první pohled vypadá jako subwoofer. Zdání však klame - ukrývají se pod ní dva 8" basové elektroakustické měniče, dva 5,25" středové reproduktory a dvě 1" výškové kaloty.O jejich pohon se stará šest 100W výkonových zesilovačů třídy D, tedy pracujících s digitálním signálem. Jejich výhodou je především vysoká účinnost a z toho pramenící nízké vyzařování tepla, a tedy i nízká spotřeba elektrické energie. Za jejich návrhem stojí společnost D2Audio.Na vrchu "bedny" je poklop, pod kterým se ukrývá patice pro připojení iPodu, základní ovladače a konektor pro připojení libovolného MP3 přehrávače.Za poklopem se nachází tajemná štěrbina, ze které se vyklube vstup do slot-in CD mechaniky. Otvor má samozřejmě ochranu proti vniknutí prachu, každopádně vřele doporučuji v době nečinnosti pokládat přes štěrbinu například dečku. Vše ostatní je na spodní straně: připojení do zásuvky, anténní RF konektor, stereofonní linkový zvukový vstup a multipinový konektor AIR pro "budoucí využití". Jak jsme naznačili v popisu předchozího obrázku, celý systém můžete "zaparkovat" na čtveřici malých gumových nožiček či na 20 cm vysoký stojan. V základním balení jsou jen krátké nožičky, vysoká "noha" spadá do dokoupitelného příslušenství. Díky své široké a hmotné základně a rovnoměrně vyvážené hmotnosti je Geneva XL i na vysokém stojanu bezpečně a stabilně usazena. Zamřížovaný displej a nezkrocený iPod Ačkoli je k systému možné prostřednictvím linkových vstupů připojit v podstatě jakékoli zvukové zařízení - kapesní přehrávač, zvukovou kartu počítače, DVD přehrávač, mixážní pult - je primárně předurčen hlavně ke kapesním přehrávačům iPod. Díky sedmeru redukcí lze pod poklop zapojit iPod Video, iPod Nano, iPod Photo ..., a dokonce iPod Touch a iPhone. S iPhonem 3G byly trochu problémy (sveřepě hlásil "připojeno nekompatibilní zařízení"), ale pomocí návodu na webu výrobce lze obě zařízení ke spolupráci přinutit. Jiné problémy s připojením iPodů jsme nezaznamenali, přehrávač je během pobytu na portu samozřejmě napájen ze sítě a dobíjí se. Velkou vadou na kráse celého zařízení je, že jeho prostřednictvím iPod ovládnete jen zčásti. Můžete spustit a zastavit reprodukci, obousměrně přeskakovat mezi skladbami ... a to je vše. Pro pohyb menu a výběr hudby a přehrávacích režimů musíte uchopit přehrávač a vše navolit jeho rozhraním. V předklonu před skoro 80 centimetrů vysokým reproboxem to není úplně příjemný způsob. Přitom bych ani netrval na tom, aby měla geneva grafický displej s menu, jen by stačilo, kdyby předávala iPodu všechny příkazy z dálkového ovladače. Displej je totiž skryt pod mřížkou, je však perfektně čitelný jak ve dne, tak v noci. Má jen pět segmentů, takže zobrazuje pouze název aktuálního zdroje zvuku, naladěnou rozhlasovou frekvenci a úroveň basů, výšek a hlasitosti. K posledně jmenované veličině máme kritickou připomínku - regulace hlasitosti je velmi pomalá. I když po chvíli dojde ke zrychlení, prvních pět sekund reaguje geneva na tento povel opravdu pomalu, a pokud potřebujete reprodukci rychle ztišit, nepovede se vám to (okamžité ztišení Mute přístroj nemá). Korekce basů a výšek je možná ve dvanácti krocích, tedy od -6 do +6. Ačkoli zpravidla doporučujeme sestavy nechávat v neutrálním "0, 0", zde se nám osvědčilo zdůraznění výšek o +1 až +2 stupně. Dle prostoru, kde bude reprosoustava umístěna, charakteru reprodukované hudby a posluchačských preferencí zřejmě zvolíte i jiné nastavení (například útlum basů při instalaci v rohu místnosti). Hlavním obslužným nástrojem je dálkový ovladač, se kterým se díky velkým gumovým hmatníkům tlačítek docela dobře pracuje, ale jednotná velikost a unylé rozmístění tlačítek znesnadňují obsluhu po hmatu, tedy naslepo ve tmě. Co chytneš v éteru Rozhlasový přijímač pracuje pouze v pásmu velmi krátkých vln (tradiční označení VKV může být pro seriálové diváky matoucí), v příslušenství naleznete pokojovou anténu typu "kus drátu zakončený očkem". Vzhledem ke spíše průměrné citlivosti i selektivitě ho však doporučuji připojit k domovnímu anténnímu rozvodu klasickým 75ohmovým koaxiálním kabelem. Tuner nás potěšil překvapivě dobrým zvukem. Při představě, čím vším si musel signál rozhlasu projít (především limitéry), se nám té solidní dynamice, živosti a relativně vyrovnanému frekvenčnímu spektru skoro ani nechtělo věřit. Oblíbené stanice můžete uložit do šesti předvoleb, čímž se dostáváme k té inzerované (mini)záhadě. Na dálkovém ovladači jsou totiž předvolby uloženy na tlačítkách s písmenným označením, vtipně tvořících slovo PRESET, tedy předvolba. Vybrané stanice lze uložit dlouhým stiskem příslušné klávesy, krátkým stiskem je z paměti vyvoláte. Automatické ukládání nemá, na to je těch paměťových míst přeci jenom málo. Tancuj, tancuj, vykrůcaj Geneva XL má, stručně řečeno, XL zvuk. Během testování se u nás v redakci vystřídala zhruba polovina obyvatel Anděl Media Centra, kteří hledali, "co to tady sakra tak hlasitě ...", protože při výkonech blížících se maximu ozvučil reprosystém s trochou nadsázky půl baráku. To je jen drobné varování obyvatel panelových domů. Poté co soundsystém spatřili, se reakce zpravidla omezily na wow, případně adekvátní synonyma. Standardně nejlepších výsledků dosahuje geneva při použití patice pro iPod a při přehrávání audio CD. Při připojení iPodu přes linkový vstup na horní straně přístroje (1x 3,5 mm jack) byl výsledek poněkud tišší, což bylo způsobeno slabší úrovní sluchátkového výstupu přehrávače. Pokud jsme využili linkový vstup na spodní hraně (2x cinch) a jako zdroj použili kvalitní DVD přehrávač, výsledek byl velmi dobrý. Hlavním charakterem je nezkreslená reprodukce i při vysokých hlasitostech, zároveň velmi slušná kresba i při nízkých. Bez potíží si poradí s novými syrovými AC/DC, elektronickou Madonnou i jazzovou Lyambiko. Nízké kmitočty, tedy basy, byly reprodukovány důrazně, ale s trochu tvrdším (tužším) výrazem. Dovedli bychom si je představit měkčí (plastičtější). Střední pásmo je dobře prokresleno, s výrazným vokálem a občasnou tendencí zdůrazňování sykavek. Výšek je objemově trochu méně, zdůraznění o +2 stupně však pomohlo. Vykresleny jsou přesně a čistě. Počítat však musíte s tím, že systém nekompromisně odhalí šílenosti, které s hudbou dokážou při grabování provést některé MP3 kodeky - například v programu iTunes (neplatí pro verzi pro MacOS, kde můžete využít kvalitnější externí encoder). Pokud si však do iPodu nahrajete zvukově kvalitní, řádně připravené skladby (například podle našeho návodu zde), budete spokojeni. Navzdory monofonně působící konstrukci je reprodukovaný zvuk stereofonní. Geneva má elektronicky vypočítanou (DSP procesory od společnosti EmbracingSound) všesměrovou charakteristiku, což znamená, že zvuk vnímáte stereofonně, i když stojíte mimo optimální poslechové pole. Obvody genevy zvládají i virtuální prostorový zvuk, který, pokud je v nahrávce dostatek zvukových informací, vykreslí velmi věrné zvukové pole před posluchačem. Prostor je tak zvukem zcela vyplněn, vjem je naprosto homogenní, jemnost a lokalizace jednotlivých zvuků (například kročeje či bouchnutí dveřmi na demonstračním disku) je doslova impresivní. Pozitivní je, že u hudby vzniká prostorový efekt jen minimálně a k syntetické deformaci zvuku, jak je u mnoha virtuálních systémů pravidlem, v podstatě nedochází.
